Přeskočit na obsah

Úvod » Další aktivity » Nutriční poradenství » Tipy

Ketogenní (low carb) dieta: Pokud netrpíte epilepsií, tak proč to děláte?

Koncept ketogenní diety dnes už zná téměř každý člověk, který se zajímá o stravování. Keto (low carb) dieta patří v našich končinách k nejznámějším výživovým směrům, jaké tu kdy byly.

Popularizace tohoto alternativního směru je jen odrazem chaosu v informacích o zdravé výživě. Přispívají k tomu také mnozí „výživoví poradci“ a kondiční trenéři svými doporučeními.

Ketogenní dieta byla vymyšlená a určená pro pacienty s epilepsií a některými dědičnými poruchami metabolizmu sacharidů. To, že dnes oslovila každého druhého „fitness člověka“, je jen obyčejný byznys s nálepkou „Zhubněte s námi přebytečný tuk rychle a efektivně“.

Řekněme si, proč to není dobrý nápad.

Co je ketogenní dieta?

Keto dieta je postavená na vysokém příjmu tuků, mírném zvýšení příjmu bílkovin a extrémním omezení sacharidů. Zatím co u vyváženého stravování přijímáme 45 – 55% sacharidů, 15 – 20% bílkovin a do 30% tuků, ketogenní výživa povoluje pouze 5% celkové energie přijímat v sacharidech. Zato tuky tvoří až 75% celkového energetického příjmu.

Důsledkem obrácení poměru základních živin, vzniká stav zvaný ketóza. Ketózu můžeme zjednodušeně definovat jako přítomnost ketolátek v krvi nad normální hodnoty. Opravdu si takto pomůžeme?

Co jsou to ketolátky a proč se tvoří?

Jsou to 3 sloučeniny, které vznikají v procesu odbourávání tuku – aceton, kyselina acetooctová a beta-hydroxymáselná. Tyto látky se typicky tvoří při hladovění.

Správně tato dieta funguje na jakémsi pohotovostním režimu „přežít“. Organizmu při takové velké redukci příjmu sacharidů, které jsou nejdůležitějším zdrojem pohotové energie, totiž chybí glukóza a tedy i energie. A jestliže tělo energii potřebuje, musí sáhnout po jiných zdrojích – začne sahat do vlastních tukových zásob. To zní lákavě ne?

Nejprve však dojde k vyčerpání zásob glykogenu, který máme uložený ve svalech a v játrech. Po glykogenolýze, jak se tento jev odborně nazývá, přicházejí na řadu tuky, čímž se souběžně zvyšuje tvorba glukózy v játrech (tzv. glukoneogeneze).

Ale pojďme dále. Při odbourávání tuků vznikají mastné kyseliny, které dokážou, podobně jako glukóza, fungovat jako zdroj energie. Existují však buňky, které si s mastnými kyselinami moc nerozumí, a to jsou nervové buňky.

Náš mozek je závislý na příjmu glukózy. A jediným náhradním zdrojem energie jsou vzpomínané ketolátky. Ty vznikají přeměnou z mastných kyselin, které však z krve do mozku nedokážou přejít, s výjimkou dlouhodobého hladovění. Zatím co při běžné konzumaci sacharidů je tělo vystaveno účinku hormonu inzulínu, při ketodietě musí naše tělo tuto metabolickou dráhu obcházet a využívá zejména hormon glukagon.

Zaručené zhubnutí?

„Přenastavením“ organizmu na tukový metabolizmus dochází ke spalování tuků. Výsledky jsou podle zastánců ketodiety viditelné a velmi rychlé. V očích obézních nadšenců výhra, pro odborníky problém.

Na začátku si tělo totiž čerpá energii z glykogenu a na ten je navázaná voda - 1g glykogenu váže přibližně 3 g vody. V první fázi diety tak tělo neshazuje tuk, ale ztrácí vodu. V druhé fázi už tělo skutečně sáhne do tukových zásob.

Pozitivem je potlačení hladu, což je způsobené zejména vysokým příjmem sytících tuků a bílkovin. Problém však je, že převážná většina hubnoucích se už do další fáze nedostane, protože i když trochu zhubnou, takovouto náročnou dietu vzdají.

Keto dieta není běžně vedená pod odborným vedení, tak aby organizmus dostával celý komplex důležitých živin, vitaminů, minerálů a stopových prvků. Nenaučí vás správnému stravovacímu režimu, výběru potravin ani přípravě jídel. Proto bude vaše tělo po skončení redukčního programu a jednostrannému příjmu živin toužit po sacharidech. Když se pak vrátíte k běžnému stravování a svému životnímu stylu, tento přechod většinou končí tak, že kila začnou opět přibývat a nastane klasický jojo efekt.

Ketogenní dieta a jídelní lístek

Základem běžné ketogenní diety jsou tuky – v podobě zvýšeného příjmu masa a masných výrobků, ryb, másla, sádla, smetany, tučných sýrů, ale i rostlinných tuků – olejů, avokáda, semen. Zelenina se omezuje na nízkosacharidové druhy, např. okurky, cuketu, brokolici, rajčata, chřest, kořenovou a listovou zeleninu, houby.

Zakázané potraviny

  • Obilniny – pšenice, žito, ječmen, oves a všechny výrobky z nich.
  • Brambory a výrobky z nich
  • Luštěniny

Povolena není ani zelenina s vyšším podílem sacharidů, či zelenina obalovaná nebo smažená. Nevhodné je také sušené a kandované ovoce, marmelády, džemy a kompoty. A samozřejmě sladkosti, koláče a moučníky.

Takováto dieta je už od pohledu velmi náročná na suroviny. Pokud bychom měli na výběr běžné obchody, kde nakupuje většina lidí, keto strava by pravděpodobně nebyla moc pestrá

Napsal: Mgr. Jan Taussig 
Zdroje:

Pokud máš zájem o více informací nebo konkrétní dotazy k tvému stravování, zamluv si konzultaci s naším nutričním specialistou na training@pim.cz.