Úvod » Běžecké tréninky » Novinky
Když si běžec sedne, je to vždycky svátek
I běžec kovaný stovkami a tisíci kilometrů si jednou za čas potřebuje sednout. Třeba i jen na chvilku, večer. Zejména, pokud se tak stane v kruhu nejbližších a blízkých přátel, po dobrém běhu, u dobrého jídla a pití, pravděpodobnost prožití všem smyslům lahodícího zážitku je vysoká.
Večerní běžecké posezení nabídlo všeho po hrstech velikosti vysloužilého zedníka. Nejlépe vytráví na čerstvém vzduchu, tudíž jsme si nejprve střihli takový malý velkoměstský krosík. Kdo kupříkladu ještě nebyl v hradním Jelením příkopě, měl by to záhy napravit. Už pro ten dokonalý, poctivý stín. Ale i těch pár drobných letenských schůdků se na cestě objevilo. Aspoň trošku polaškovat se holt musí.
Pokud se samotného posezení v půli léta překřtěného na Večerní běžecké týká, osobně mám z něho radost na několik mnoho způsobů.
Za prvé, že se vůbec uskutečnilo a proč. Stalo se tak díky výzvě ze samého lůna členské základny.
Za druhé, že společnost byla i v době vrcholících dovolených a návratů zpět do procesu příjemně početná a především jednolitě pospolitá.
Za třetí, že stůl byl až nečekaně pestře zaplněn. Ruku k mixéru či pánvi neváhali přiložit pánové ni dámy. A byli úspěšní. Zbyly víceméně jenom prázdné láhve a slupky od banánů. Což se čekalo.
Za čtvrté, že nebylo zapotřebí šněrovat večer do jakéhokoliv programu. Nebylo zapotřebí dlouhých projevů ani závěrečných proslovů (co nenaběháš, neukecáš). Ty záhy ustoupily důležitějším tématům, často charakteru, které lze rozvíjet kupříkladu uprostřed intervalového tréninku jen stěží.
Za páté, že řeč rozhodně nevázla. Obvyklou zavírací hodinu se podařilo bez sebemenšího úsilí překonat bezmála o dvě hodiny.
Za x-té poprvé(umím do pěti), že se podařilo předdomluvit osnovu nadcházejícího běhovýletu do Drážďan. Pokud příští pátek „trefíme“ tu správnou dálnici i její směr, mohlo by to klapnout.
Za x-té podruhé, že dorazili i staří známí. Protože klub zůstane otevřený každému běžci, tedy i těm, kteří se z různých důvodů odmlčeli.
A hlavně za x-té potřetí, že k navození té pravé atmosféry nebylo zapotřebí zvát Partičku ani Karla Gotta. I ten na plátně připravený běžecký film se nakonec nevymanil z úlohy němého svědka Večerního běžeckého posezení. Osazenstvo zdravého klubového jádra se zkrátka a jedině dobře umí zabavit samo.
No, řekněte, jestli tohle není banda jak má být!
Michal Vítů
trenér PIM Běžeckého klubu