Přeskočit na obsah

Úvod » Běžecké tréninky » Novinky

Run Responsibly - Blog Alexandra Friče

Trénink na maraton zkomplikoval zvrtnutý kotník. Není nad to, když má člověk jasný plán a cíl a vše se daří jak má. Radost, naplnění a výsledky. Tak takto můj start přípravy na maraton rozhodně nevypadá…

Projít na stránky projektu

Pro maraton jsem se rozhodl, protože jsem věděl, že musím udělat něco se svým tělem a svou psychikou. Měl jsem dlouhodobě málo energie a potřeboval jsem změnu. Slíbil jsem to nejen sobě, ale ještě někomu, na kom mi velice záleží a má motivace a odhodlání jsou tedy nezměrné. Razantně jsem upravil jídelníček, přestal pít alkohol a trénoval jsem 6x týdně. Výsledky přišly, zhubnul jsem 17 kilo a cítil se skvěle. Navíc mi v neděli 24. ledna přišel mail od Running Mallu, že mě vybrali do programu přípravy na maraton. Měl jsem velkou radost, teď už se nemůže nic pokazit.

Radost mi vydržela asi dvě hodiny. Když člověk zhubne 17 kilo a pracuje v oboru, kde platí, že když není možné být lepší než konkurence, tak je potřeba se alespoň lépe oblékat, tak chtě nechtě musí vyrazit na nákupy. Vešel jsem do nákupního centra, uklouznul na podlaze a zvrtnul si kotník. Nakupování mi nikdy moc nešlo. Prudká a již několikrát v životě vyzkoušená bolest mi říkala, že to není vůbec dobré. Vzpomněl jsem si na meditační cvičení a snažil se to rozdýchat. Bolest překvapivě trvala, ale alespoň jsem neutrousil ani jedno sprosté slovo. Pak jsem si vzpomněl na svého trenéra boxu, který na mě třikrát týdně na osobních trénincích řve: „bolest je jenom v tvojí hlavě,“ takže jsem vstal a šel si koupit zamýšlené kalhoty. A stahovací obinadlo.

Noc nebyla nic moc a v pět ráno jsem musel uznat, že jsem měkejš. Skočil jsem do auta a jel na svou oblíbenou pohotovost do Krče. Poučen dřívějšími návštěvami jsem si sebou vzal knihu. V průběhu krátkého, asi hodinu a půl dlouhého čekání na příjem, se v knize udály pouze čtyři sebevraždy, a tak čekání příjemně uteklo. Norské dřevo od Haruki Murakamiho, do nemocnic naprosto ideální. Paní doktorka byla moc milá a pochválila mi, jak jsem si to hezky zavázal. Když jsem jí sdělil, že jsem s tím ještě večer absolvoval boxerský trénink, tak chválení ustalo. Prognóza jasná, dva týdny berle, čtyři týdny v klidu.

Ve středu byla zahajovací akce v Be Balanced a pevně utažený fáč a hrst analgetik mě hrdinně dovolila nechat berle v autě. Celý tým Run Resposnibly si mě okamžitě získal. Dagmar Mostecká, Tomáš Soukup i Michal Vítů jsou naprostí nadšenci a profíci a s nimi v zádech musím ten maraton uběhnout i po tmě a s vyvrknutým zápěstím!

Fyzioterapeutky z Be Balanced ale odhalily, že kotník zas tak v pohodě není a dokonce mi ukázaly hezkou černou modřinu, které jsem si do té doby přes nateklý kotník nevšimnul. Natěšený na trénink jsem smlouval, kdy nejdříve bych mohl doma skočit na rotoped. Říkaly, že alespoň za týden a jen s lehkou bolestí. No, jenže definuj lehkou bolest. Takže o víkendu dvakrát dvě hodiny na rotopedu jen s "lehkou bolestí".

Týden po úrazu jsem tedy vesele doma drandil na rotopedu a pak mě čekala další velice podařená část přípravy. Laserové zmenšení horního patra a odstranění výrůstků a čehosi dalšího v nose kvůli chrápání. Doporučení - dva týdny klid. Jíst jsem mohl jen kašovitou stravu a každé polknutí bylo nezapomenutelný zážitek.

S heslem aktivní regenerace jsem ale po necelém týdnu opět drandil na rotopedu a deset dní po operaci už vesele běhal, kvůli kotníku raději jen na páse.

Smrkání krve je sice stále veselým zpestřením pracovních schůzek, ale už zase skáču přes kaluže, držím předepsaný jídelníček a každý den trénuji. Tým Run Responsibly skvěle podporuje a radí a jsem celkově moc spokojený.

Poučení na závěr:

  • 1.V nevím jak v závěrečné fázi přípravy na maraton, ale v počáteční fázi přípravy je zvrtnutý kotník nepříjemná a nepraktická věc
  • 2.V žádné části přípravy, ani v žádné jiné části života, nikdy nechoďte na laserovou operaci horního patra a nosu!
  • 3.Bolest je jen v Tvojí hlavě! :-)

Takže pic (nebo jako se ty vy běžci vlastně zdravíte), příště…

Alexander Frič